Konečně jsem tu se slibovaným článkem o našem novém přírůstku. Jmenuje se Mykey (Majkee) a jsou mu necelé čtyři měsíce. K nám se dostal teprve před třemi týdny a za tu krátkou dobu jsme si ho doslova a dopísmene zamilovali. Mykey je birma posvátná a tuhle rasu jsme si společně s přítelem vybrali díky přátelské a milé povaze, kterou birmičky mají. Mykey do nového domova přišel už jako plně socializovaný a od první chvíle jsme neměli žádný problém s chozením na kočičí záchod ani krmením. Dokonce už stihnul přibrat nějakých 200g takže roste opravdu jako z vody. U nás v Česku birmy nejsou příliš rozšířené, a tak jsme si pro něj museli dojet až do Lovosic, čehož ale vůbec nelitujeme, protože majitelka chovné stanice Bima Bohemia je, jak se říká, člověk na správném místě. Když řeknu, že pro svá koťátka dělá první poslední a k chovu přistupuje velmi zodpovědně, vůbec nebudu nepřehánět.
Od prvního večera s námi Mykey spí v posteli ačkoli má svůj vlastní
pelíšek. Zprvu jsme neměli to srdce dávat ho na noc pryč, protože se mu
první dny stýskalo. A později, když jsme ho před spaním přendávali do
vlastního pelýšku, se k nám do postele stejně vrátil, když jsme usnuli,
takže ho už necháváme spát u nás. Naštěstí se schoulí v koutku nad
našimi hlavami a nezabere moc místa. Mikey je jako každé koťě hodně
hravý a většinu dne prospí. Samozřejmostí je, že jsme museli ze snadno
přístupných míst, odstranit všechno co by mohl sníst nebo si ublížit,
ale Mykey se i na malé kotě chová poměrně zodpovědně a zatím nic
neroskousal ani neschodil. Lidé si často myslí, že mít v bytě kočku,
znamená zápach, ale kdo zná kočky, moc dobře ví, že to jsou opravdu
čistotná zvířata a s pořádkem (dokud je kočička zdravá a v pořádku) není
problém. Jediné s čím se člověk musí smířit, jsou chlupy, ale ani to u
nás zatím není problém. Momentálně Mykey nepelichá, a i když uklízíme
jako dřív nejsou chlupy nikde kromě míst, kde se snadno chytají (jako je
pohovka nebo křeslo) příliš vidět.
Co je u birmiček (a celkově u domácích koček) důležité je správné
krmení. Kočičky nesmí dostávat žádné lidské jídlo a ani s tím kočíčím to
není snadné. My Mykeyho krmíme striktně krmivem, které nám doporučila
chovatelka, a se kterým má dobré zkušenosti. Kočky totiž často trpí na
problémy s játry a někdy ani zvěrolékaři neznají správné krmení. Mimo
klasické krmení dostává Mykey i nějaké další preparáty, aby si u nás
dobře zvykl a nebyl zbytečně ve stresu. K rozhodnutí pořídit si kočku je
dobré přistupovat zodpovědně, protože s kotětem přichází řada starostí.
Ale já rozhodnutí ani za mák nelituji. Pro kočky jsem měla (stejně jako
můj přítel) od děství slabost a byl to náš společný "sen".
