Včera jsem ve vlaku vyslechla docela zajímavý rozhovor skupiny náctiletých slečen. Nejde ani tak o obsah rozhovoru jako o jeho formu. Úryvky hovoru, který, pro pro představu, vypadal nějak takhle:
A: (snaží se dostat kufr nahoru do úložného prostoru) Maruška, can you help me?!
B: Jasně
A: Tak, jak jste dopadli. Co ta prezentace, dobrý?
B: Jo v pohodě. Postoupili jsme do finále.
A: Nice!
A: Já se z toho zbláznim.
B: Z čeho?
A: Zakažte mi všechny relationship!
A: Mam tam nahraný coldplay.
B: Jo to je dobrý, ty jsou docela relaxing!
Možná byly holky studentky školy s anglickou výukou. Každopádně to vypadalo, že ta které se podaří zašroubat víc anglických slov do jednoho monologu, bude nejvíc cool.
Na druhou stranu to vůbec nebyl špatný způsob, jak si procvičovat cizí slova, to uznávám. Já jako milovník českého jazyka bych jenom nerada viděla, aby do budoucna angličtina vytěsňovala češtinu - toť můj skromný postřeh. A vy si prohlédněte nové blogy, které jsem objevila. Jejich společným znakem je jednoduchost v oblékání, která mě poslední dobou prostě baví!
Na druhou stranu to vůbec nebyl špatný způsob, jak si procvičovat cizí slova, to uznávám. Já jako milovník českého jazyka bych jenom nerada viděla, aby do budoucna angličtina vytěsňovala češtinu - toť můj skromný postřeh. A vy si prohlédněte nové blogy, které jsem objevila. Jejich společným znakem je jednoduchost v oblékání, která mě poslední dobou prostě baví!